Tmavozelený svět: Radikálně ekologické aktivity v ČR po roce 1989

Vyšla nová kniha Arnošta Nováka.

Kniha se snaží přispět ke zmapování a pochopení dynamiky radikálně ekologické aktivity v České republice v letech 1989 až 2010. Zabývá se radikální částí českého environmentálního hnutí a procesem jeho deradikalizace v průběhu 90. let. Oproti jiným pracím, které se zaměřují spíše na formální organizace, se kniha věnuje zejména volnějším aktivistickým sítím, lokálnímu aktivismu či krátkodobým mobilizacím.

Přínos práce spočívá ve zvolené výzkumné strategii, která přichází s jakýmsi „etnografickým zoomem“ a oproti jiným pracím se zaměřuje na to, jak diferenciované byly proudy uvnitř zdánlivě stejnobarevného aktivistického prostředí. Ukazuje tak mnohost forem ekologického aktivismu v 90. letech. Snaží se také odpovědět na otázku, zda byla deradikalizace českých ekologických organizací, která v podstatě znamenala ubývání pestrobarevnosti hnutí a jeho slévání do jednoho proudu převážně transakčního aktivismu, jejich „nevyhnutelným“ údělem, vzhledem k tomu, v jakém systému politických příležitostí jednaly a jaké zdroje pro své aktivity mobilizovaly.

Jaká byla politická imaginace radikálně ekologických aktivistů? Představovali vizionáře, vynálezce, kteří přinášeli nové ideje, argumenty, představy, sociální vztahy a způsoby jednání?

Zpochybňovali transformaci společnosti v liberálně-demokratický kapitalismus, postavený na hodnotách a praktikách, jako byl ekonomický růst, ovládání přírody či prohlubující se nerovnosti? Přinášeli místo toho jiné pohledy a ideje?

Byli radikální i z perspektivy začátku 90. let nebo se jako radikální jeví až v porovnání se svými následovníky a/nebo v kontextu spíše umírněné české společnosti?

Proč se z potenciálních vynálezců, kteří na počátku 90. let hledali alternativy k nově se formující kapitalistické společnosti postavené na ekonomickém růstu, stali jejími údržbáři?

Kolektivní monografie Zahrádkové osady

Zahrádkové osady

Stíny minulosti, nebo záblesky budoucnosti?

(Gibas, Matějovská, Novák, Rolfová, Tvardková, Valešová, Veselý)

Knížka sestává ze čtyř případových studií z pražských osad, jež byly tématem i čtyř diplomových prací. Ač se kniha pohybuje na pomezí mezi sociologií, antropologií a sociální ekologií, důraz je kladen na vztah městského zahrádkaření a udržitelného rozvoje a zhodnocení role, již v zahrádkaření hrají ekonomické, ekologické a sociální ohledy. Jsou zahrádkové osady pouze stíny minulosti, jež nemají současnému městu co nabídnout, jak o nich zhusta tvrdí jejich odpůrci, nebo jde o záblesky budoucnosti, alternativu v rámci rozvoje města v globalizovaném světě?

Zahrádkové osady představují svébytný městský fenomén obklopený řadou mýtů a nepochopení. Jsou však též místy intenzivně prodchnutými prací, péčí, emocemi. Zároveň představují bohaté tématické pole pro společěnskou vědu zabývající se městem a životem v něm, městskou přírodou i politikami městského rozvoje. Na základě terénního výzkumu autoři a autorky nabízejí vhled do světa zahrádkových osad i situace, v níž se osady nacházejí dnes. Mapují též historický vývoj zahrádkaření v Čechách i v Evropě, vyvracejí mýty o české výjimečnosti osad a jejich normalizačním původu a zasazují (pražské) osady do evropského kontextu.

Úspěch absolventů SKE v soutěži o Cenu Josefa Vavrouška

Úspěch v Ceně Josefa Vavrouška

Ve čtvrtek 15. září 22 zasedl na FSV UK Výbor Ceny Josefa Vavrouška k výběru nejlepších prací v již 27. ročníku Ceny. Kategorii diplomových prací obeslal rekordní počet 23 studentek a studentů. „Členové Výboru se posléze shodli na užším výběru sedmi vynikajících prací. Z nich zvláštní pozornost upoutala diplomová práce Mgr. et Mgr. Terezy Prášilové, roz. Chábové, Sekuritizace sucha v České republice. Výbor na této studii ocenil především propojení teorie sekuritizace s nejtíživějším současným globálním problémem, s poruchami klimatu. Členové Výboru navíc ocenili metodologický přínos práce. Autorka účelně využila méně známou metodu disciplinační interpretativní studie. Za předmět zkoumání si zvolila jedinečný a významný, avšak velmi komplikovaný fenomén, jejž zkoumala s využitím teorie, která nebyla pro popis a analýzu tohoto složitého jevu dosud použita. ... Výbor navíc ocenil, že kromě metodologického přínosu má tato práce i svůj aplikovatelný praktický význam.“

První místo v kategorii diplomových prací získala Mgr. et Mgr. Tereza PRÁŠILOVÁ, roz. CHÁBOVÁ, za studii Sekuritizace sucha v České republice.

Práce byla obhájena na Univerzitě Karlově, Fakulta humanitních studií, Studijní program sociální a kulturní ekologie.

Vedoucím a konzultantem byl PhDr. Ivan Rynda.

https://fsv.cuni.cz/aktuality/vyhlaseni-27-rocniku-ceny-josefa-vavrouska

V 18. ročníku Ceny Josefa Vavrouška, kterou každoročně vyhlašuje děkan Fakulty sociálních věd, získali ocenění hned dva studenti z Katedry sociální a kulturní ekologie Fakulty humanitních studií UK. V kategorii magisterských prací byli oceněni:

2. místo: Mgr. Kateřina Léblová za studii Sociální motivace k ochraně přírody v ČR do roku 1956: Analýza vybraných chráněných území (vedoucí PhDr. Ivan Rynda).

3. místo: Mgr. Jakub Hemala za studii Subjektivní blahobyt. Přístupy a hodnocení v EU-15  a ČR (vedoucí Ing. Radek Trnka, PhD.).

Ocenění bude vítězům předáno dne 13. listopadu 2013 ve 14:00 hod. v Malé aule Karolina u příležitosti slavnostního zasedání Vědecké rady FSV UK. Srdečně gratulujeme!

Výsledky k nahlédnutí zde.

Environmentální spiritualita a kult stromu v české kultuře

Toto výzkumné téma se zabývá pozůstatky staropohanských tradic a přetrvávajících kulturních prvků v současném českém prostředí. Vstupní hypotéza je, že tyto pozůstatky mají vliv na pojetí a vztah k přírodě u občanů ČR, včetně části populace zabývající se ochranou přírody a krajiny.

Zahrádkářské kolonie - stíny minulosti nebo záblesky budoucnosti?

V roce 2011 budou vybraní studenti a studentky Katedry sociální a kulturní ekologie pracovat na výzkumu zahrádkářských kolonií v Praze. Na výzkumu budou spolupracovat s doktorandskými studenty z Fakulty humanitních studií UK.

Projekt TAČR

Název: Ekonomické nástroje v územním plánování

Cíle: Cílem projektu je přispět k širšímu zavádění ekonomických nástrojů v oblasti územního plánování v ČR. Bude provedena detailní analýza vybraných ekonomických nástrojů územního plánování v zahraničí. Nástroje budou hloubkově analyzovány z hlediska jejich celospolečenských a environmentálních dopadů a potenciálu vyřešit výzvy, se kterými se aktuálně územní plánování v České republice potýká. U nástrojů bude posouzeno, jaké faktory jsou klíčové pro úspěch daného nástroje, jaké okolnosti naopak vedou k neúspěchu. Dále bude posouzeno, za jakých podmínek lze ty úspěšné aplikovat v rámci České republiky.