Popis studijního programu ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Sociální a kulturní ekologie je multidisciplinárním oborem zkoumajícím filosofické, sociál předpoklady a způsoby existence člověka v přírodním i nově lidmi utvářeném životním prostř a kulturní ekologie poznává a analyzuje zvláště vzájemné vztahy lidských kultur, zejména e přírody založené na etických, hodnotových a kulturních modelech, umožňující trvalou udržit člověka, kvality života a lidské společnosti v relativně stabilním přírodním a životním pr ****************************************************************************************** * Obecný rámec studijního programu ****************************************************************************************** Proces globalizace, narůstání disparit a rizik v oblasti sociální, ekonomické, bezpečnostn environmentální vyústil v osmdesátých letech 20. stol. ve formulaci strategie trvale udrži Vzhledem k tomu, že prvotní motivací byl stav životního prostředí, zůstává ekonomická a so humánní) rovina dodnes méně propracována. Proto ve světě dodnes vznikají různé koncepce so (social ecology, human ecology aj.) s různými paradigmaty. ****************************************************************************************** * Cíle studijního programu ****************************************************************************************** Obsahem studijního oboru sociální a kulturní ekologie je zkoumání vztahů společnosti a jed přírodě a životnímu prostředí především na půdě a prostřednictvím metod společenskovědních nezbytným přírodovědným minimem. Cílem je prohlubované porozumění těmto souvislostem, nalé zákonitostí a metod, jimiž je lze zkoumat („specializace na souvislosti“, U. Beck). Sociál ekologie tak představuje na jedné straně teoretický oborový základ strategie trvale udržit smyslu diachronní multidisciplinarity, jednak v synchronní rovině zkoumá konkrétní politic udržitelného rozvoje včetně metodologie (rozhodovací procesy, řízení a správa – governance mnohostrannému a flexibilnímu uplatnění ve společenské praxi České republiky i nadnárodníc uskupení, zejména Evropské unie. ****************************************************************************************** * Charakteristika studijního programu ****************************************************************************************** Sociální a kulturní ekologie je multidisciplinárním oborem zkoumajícím filosofické, sociál kulturní předpoklady a způsoby existence člověka v přírodním i nově utvářeném životním pro a kulturní ekologie poznává a analyzuje zvláště vzájemné vztahy lidských kultur, zejména e přírody založené na etických, hodnotových a kulturních modelech, umožňující trvalou udržit člověka, kvality života a lidské společnosti v relativně stabilním přírodním a životním pr Sociální a kulturní ekologii (SKE) lze tedy charakterizovat následujícími obecnými znaky: • multidisciplinarita – SKE je spíše multidisciplinárním (a interdisciplinárním) studijním programem, tedy souborem vědních poznatků, než vědou s přesně definovaným předmětem, met teorií; • komplexnost – poznatky jednotlivých věd musí být z hlediska SKE pochopeny a případně upl celkovém kontextu, v holistickém smyslu; • globálnost – jedním ze základních zorných úhlů a témat SKE je komplementární vztah nebo mezi částí a celkem, lokálním, regionálním a globálním, jedincem, societou a společností obecným atd.; • rozmanitost – předmětem, nástrojem a v aplikačním smyslu i produktem (cílem) SKE je dive (skutečnosti, analytických postupů, společenských nástrojů), jednota (obecného teoretick rozmanitosti (konkrétních aplikací); ve smyslu této i dalších charakteristik je nutné ch charakter SKE; • srovnávací přístup – SKE je založena na komparativním přístupu k realitě i k teorii (ke civilizacím, ekonomikám, myšlenkovým proudům...); • kvalitativní přístup – při veškerém využití matematických a kvantifikačních metod klade rozvoj metod kvalitativních. Specializaci sociální a kulturní ekologie je nutné rozvíjet v následujících oborech a okru 1.ekologické a environmentální vědomí: 1.jako poznání systémových zákonitostí spoluexistence organismů, druhů organismů, jedinc společenstev a jejich životního prostředí, 2.jako poznání vývojových systémových zákonitostí spoluexistence člověka a ostatních org životního prostředí, 3.jako metodická inspirace – analogie a rozdílnost přírodních (ekologických) a environme společenských zákonitostí a organizace společenstev a sociálních skupin a společnosti, přírodovědných metod ve společenských vědách; 2.společenskovědní „tvrdé jádro” – psycho-socio-kulturní předpoklady a důsledky vztahu člo životnímu prostředí: 1.sociologické – SKE zkoumá zákonitosti vývoje a struktury lidské společnosti ve vztahu životnímu prostředí, 2.kulturní – SKE se zabývá kulturou jako specificky lidským způsobem adaptace na podmínk (přírody), ale i jednotlivými historickými civilizacemi, kulturami, ekonomikami, polit teoriemi, věroukami a jinými podobami společenského vědomí, (ale i fenoménem módy, spo životním stylem...), 3.sociologické – SKE zkoumá zákonitosti vývoje a struktury lidské společnosti ve vztahu životnímu prostředí, 3.implementační rozměr – SKE má i své aplikační vyústění zaměřené na uplatňování strategie udržitelného rozvoje ve společenské praxi (ekonomie – ekonomika, politologie – politika, – veřejná a sociální politika, politika životního prostředí aj., právo – legislativa a m aplikací); 4.pomocné disciplíny a techniky – rozhodovací procesy, teorie řízení, vyjednávání a řešení úloha a provoz institucí, ev. základy statistiky, sociometrie atd. atd. Sociální a kulturní ekologie se tedy výslovně nezabývá technikou, technologiemi, technolog k životnímu prostředí a podobně. Táže se však mj. po předpokladech vzniku techniky a techn jejich vliv na jednotlivé složky životního prostředí, ale ptá se po jejich vlivu na podobu civilizace, novodobé vědy a lidského poznání, prožívání a tvořivosti. Přírodu ve vztahu k  zkoumá v nejobecnějších souvislostech (vyčerpatelnost zdrojů, limitovaná asimilační kapaci Hledá strategie a kooperativní metody řešení globálních problémů ve smyslu hesel „Mysli gl lokálně”, „Od jedné Země k jednomu světu” („Think globally, act locally”, „From One Earth Cílem je „multikultura rozvoje“, „kulturní diversita“, „multikulturní paradigma“, tedy nal uplatňování synergie kooperativních strategií: ekonomických, právních, hodnotových, etický nástrojů, zejména založených na sociologickém a kulturologickém zkoumání a uplatněných ve sociální politice. Úlohou sociální a kulturní ekologie je pokusit se rozlišit planetárně s trvale udržitelného rozvoje (v ekonomice, právu, občanských postojích, demokratické politi od jejich místních a regionálních implementací nezbytně a záchovně odlišných kulturní, his etnickou, estetickou tradicí a pamětí a přírodními podmínkami. Sociální a kulturní ekologi uplatnění principů trvalé udržitelnosti v konkrétní kultuře, civilizaci, v politice a veře politice. Vyučující studijního programu si velmi cení i tradičně velmi dobré spolupráce s kolegy z d Fakulty humanitních studií a Centra pro otázky životního prostředí UK, která má podobu kon kursů, vedení, konzultování a posuzování bakalářských a diplomových prací a odborných konz nepočetná, má tak katedra výborné odborné zázemí v širokém spektru specializací a v metodo Kromě řady přednášek pořádaných ad hoc na témata metavědecká, environmentální, pedagogická další přednášejí vyučující studijního programu dlouhodobě následující kursy: Budoucnost demokracie (PhDr. Ivan Rynda, Mgr. Tomáš Mašek) Krize jako příležitost I., II. (PhDr. Ivan Rynda) Sociologie environmentálního hnutí (Mgr. et Mgr. Arnošt Novák, Ph.D.)